2. Vznik tematického plánu

Ve skříni může vzniknout tematický plán třemi způsoby:

2.1. Pode ŠVP

V případě vytvoření tematického plánu podle ŠVP je potřeba si uvědomit, že podkladem pro tematický plán bývají nejčastěji učební bloky (ve SMILE). Hodinové dotace učebních bloků, jsou-li v ŠVP doplněny, se stanou předlohou pro rozložení vyučovacích hodin v tematických celcích.

Kromě samotných celků je možné do tematického plánu přenést další informace z předlohy.

Jsou to zejména:

  • Výstupy (výsledky vzdělávání), navázané na jednotlivé učební bloky

  • Průřezová témata a tematické okruhy

  • Informace o mezipředmětových přesazích

  • Kompetence.

Tento způsob vzniku tematického plánu je nejpohodlnější, jelikož je takovýto plán doplněn o informace z ŠVP a tyto informace pomáhají další optimalizaci samotného ŠVP. Nezřídka se stává, že jsou v ŠVP “cíle” a “prostředky” definované uměle, či nadsazeně, nebo naopak. Vytvořit dobrý tematický plán často znamená nutnost alespoň kosmetických úprav ŠVP.

2.2. Podle RVP

Při vytváření tematického plánu dle RVP jsou podkladem informace obsažené ve zvoleném rámcovém vzdělávacím programu. Načtené informace pro tvorbu se tak mohou lišit u RVP různých typů (SŠ, gymnázium, ZŠ).

Ze struktury RVP vyplývá, že pokud chceme použít nějaké údaje pro tvorbu tematických celků, mohou to být pouze skupiny učiva, doporučené či závazné pro daný stupeň. Stejně tak je to s výstupy a výsledky vzdělávání. Je to tedy tak, že máte k dispozici

  • seznam učiva

  • seznam výsledků vzdělávání

  • průřezová témata

  • kompetence

a je na vás, jak je rozložíte do celého stupně. Jinak řečeno - pokud tvoříte tematický plán pro daný ročník, jen těžko tak můžete udělat, neznáte-li učivo, kterým se v předchozím ročníku končí, či kterým se v následujícím začíná. Proto není tvorba tematických plánů dle RVP úplně prostá, na rozdíl od tvorby dle ŠVP, kde je již učivo do ročníků rozděleno. Totéž samozřejmě platí i pro výsledky vzdělávání.

Přesto přináší tvorba plánů dle RVP zajímavé možnosti. Například tvorbou přímo dle RVP je možné vytvořit kostru nového ŠVP zpětně. Představme si následující situaci: Mám v tematickém plánu, vytvořeném dle RVP, tematický celek umocňování. Tím, že mám navázaný celek na RVP, mám na výběr výsledky vzdělávání a průřezová témata, jejichž pokrytí mohu v tematickém plánu deklarovat.

2.3. Bez předlohy

Vytváření tematického plánu “bez předlohy” je prostým vytvářením seznamu vyučovacích hodin a jejich seskupováním do tematických celků. SMILE umožňuje, z hlediska tvorby hodin, následující operace:

  • přidání, přesunutí a odebrání vyučovací hodiny

  • vytvoření přípravy a učebního textu k hodině

  • používání příloh a multimediálních souborů

Stejně tak je možné totéž vytvářet na úrovni tematických celků. To znamená, že můžete vytvářet přípravy třeba jen v tematickém celku a pak ji používat v každé hodině. Variabilita je velká a vy v každém okamžiku samozřejmě víte, jestli máte u vyučovací hodiny nějakou další přípravu či učební text.

Vytváření tematického plánu je také možné přirozeným způsobem, a to tvorbou příprav k jednotlivým hodinám v průběhu roku. SMILE nabízí dost prostředků k tomu, abychom:

  • Založili a popsali tematický celek, případně k němu přidali přílohy, které bychom mohli potřebovat ve více hodinách.

  • Vytvořili hodinu, napsali si k ní přípravu a přidali přílohy.

Po takovémto kroku se po odučení celého školního roku objeví tematický plán v čisté formě, nezahrnující rezervní hodiny. Není pak problém, pokud zůstanou hodiny, rozložit je do jednotlivých celků, či z nich udělat rezervy. Nebo naopak - systematicky pracovat na sekupení učiva v hodinách tak, aby jich bylo zapotřebí méně.

Přidaná hodnota při tvorbě tematických plánů je, stejně jako při tvorbě ŠVP, hmatatelná “až příští rok”. Při tvorbě tematických plánů na další rok máte po ruce vše, co jste v roce minulém použili. Další výhodou je konfrontace přípravy použité v minulém roce s tou dnešní. Zvláště v informatice si jistě umíme představit, že je dobré mít možnost do svých plánů zasáhnout také hned po výuce a potřebné poznatky použít k optimalizaci výuky.